Prohlášení generála Petra Pavla k vývoji kolem prezidentské volby v roce 2023
Vítám kroky předsedy Senátu Miloše Vystrčila, který v pondělí oznámil termín prezidentských voleb v roce 2023. Dal jasně najevo, jak mají kandidáti postupovat, aby byly volby férové. Já jsem rozhodnutý se voleb zúčastnit, odhodlaný je vyhrát, a proto se v tuto chvíli připravuji na kandidaturu.
K tomu patří snaha zajistit si finanční zázemí a potřebný počet podpisů. Zastávám názor, že kandidát na prezidenta by měl být transparentní. Proto zveřejňuji jména dárců, kteří mi přislíbili finanční podporu. Jsou to známí filantropové a slušní podnikatelé z mnoha různých oborů. Za jejich podporu jsem vděčný, ale neznamená to, že mám hotovo.
Chci být kandidátem občanů, nikoli skupiny podnikatelů. Proto vybízím své příznivce z řad veřejnosti, aby mi přispěli na transparentní účet, který v průběhu prvního červencového týdne zveřejním na svém volebním webu generalpavel.cz.
Život generála Pavla
Narodil jsem se v roce 1961 v Plané u Mariánských Lázní. V necelých 14 letech jsem nastoupil na vojenské gymnázium v Opavě a později na vysokou vojenskou školu ve Vyškově. Další vojenské a civilní vzdělání jsem získal na vojenských akademiích a univerzitě v ČR, v USA a ve Velké Británii.
V armádě jsem před revolucí sloužil 5 let u výsadkového útvaru zvláštního určení (dnes speciální síly). V letech 1985–1989 jsem byl členem KSČ. Tehdy jsem to vnímal jako součást své služby v armádě. Dnes vím, že to byla chyba.
Ve svobodných poměrech jsem dalších 10 let pracoval v různých funkcích ve vojenském zpravodajství. V této době jsem se také zúčastnil mise UNPROFOR v bývalé Jugoslávii. Jednotka, které jsem velel, úspěšně osvobodila uprostřed chorvatsko-srbského ozbrojeného konfliktu skupinu obklíčených francouzských vojáků. Tato akce získala armádě i České republice mezinárodní uznání. První zkušenosti ve vojenské diplomacii jsem získal jako zástupce vojenského a leteckého přidělence ČR v Belgii, Nizozemsku a Lucembursku. Později jsem se vrátil ke speciálním silám, tentokrát jako velitel, a měl tu čest připravit první jednotku AČR vyčleňovanou do NATO.
Se vstupem ČR do NATO a později do EU jsem postupně dostal příležitost zastupovat AČR na velitelstvích v Brunssumu a Monsu a ve vojenském výboru EU.
Vrcholem mé vojenské kariéry pak bylo jmenování náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky v roce 2012 a následně, v roce 2015, zvolení předsedou Vojenského výboru NATO.
V průběhu své vojenské služby jsem obdržel řadu českých i zahraničních vyznamenání.
Dnes jsem vojákem ve výslužbě. Dál chci ale sloužit své zemi a zúročit tak své zkušenosti i kontakty z prostředí bezpečnosti a mezinárodních vztahů. Během první vlny koronavirové epidemie jsem založil sbírku a iniciativu Spolu silnější, která pomáhala lidem v první linii. Později jsem dal dohromady expertní tým a spolu s ním připravil doporučení vládě pro lepší zvládání krizí. Zapojuji se do dobrovolnických aktivit, zejména v pomoci zdravotnickému systému, zařízením sociální péče a vzdělávání na dálku.
O mně
Celým jménem
armádní generál v.v. Ing. Petr PAVEL, M.A.
Datum narození
1. listopadu 1961
Místo narození
Planá u Mariánských Lázní
Rodinný stav
ženatý
Manželka
Eva Pavlová
Děti
synové Jan a Petr, dcera Eva
Zájmy
cestování, motocykl, lyžování, fotografie a knihy
Vzdělání
2005–2006
King's College London, Velká Británie, Master of Arts (M.A.), obor mezinárodní vztahy
2005
Royal College of Defence Studies, Londýn, Velká Británie
1995
Vysoká štábní škola, kurz pro vyšší důstojníky, Camberley, Velká Británie
1992
Kurz strategického zpravodajství, National Defense Intelligence College, Bethesda, Maryland, USA
1988–1991
postgraduální studium, obor vojenské zpravodajství, Vojenská akademie, Brno
1979–1983
Vysoká vojenská škola pozemního vojska, Vyškov
1975–1979
Vojenské gymnázium, Opava
Cizí jazyky
anglický, francouzský, ruský
Zdroj: NATO
Kariéra
od 30. 11. 2018
ve výsluze
2015–2018
předseda Vojenského výboru NATO, Brusel, Belgie
2012–2015
náčelník Generálního štábu AČR, Praha
2011–2012
zástupce náčelníka Generálního štábu AČR, Praha
2010–2011
národní vojenský představitel ČR v SHAPE, Mons, Belgie
2009–2010
zástupce vojenského představitele ČR při EU, Brusel
2007–2009
zástupce ředitele sekce MO – ředitel operačního odboru, Praha
2003–2004
zástupce velitele společných sil/velitel specializovaných sil, Olomouc
2003
národní představitel při velitelství US CENTCOM,Tampa, USA a Katar
2002
zástupce velitele divize, Brno
1999–2002
voj. asistent zástupce velitele pro řízení operací, velitelství AFNORTH (AFCENT), Nizozemsko
1996–1998
velitel brigády speciálních sil, Prostějov
1994
vojenský asistent ředitele Vojenského zpravodajství gen. Radovana Procházky
1993–1994
zástupce vojenského a leteckého přidělence ČR v Belgii, Nizozemsku a Lucembursku
1991–1993
funkce u vojenského zpravodajství
1985–1988
velitel výsadkové průzkumné roty zvláštního určení, Prostějov
1983–1985
velitel výsadkové průzkumné čety zvláštního určení, Prostějov
Operace/mise
2003
ENDURING FREEDOM/IRAQI FREEDOM, Katar
1992–1993
UNPROFOR, bývalá Jugoslávie
Bezpečnostní prověrky a certifikáty
Generál Pavel v minulosti úspěšně prošel nejpřísnějšími českými i světovými bezpečnostními prověrkami. Jak potvrzuje čisté lustrační osvědčení, Petr Pavel nikdy nebyl spolupracovníkem Vojenské kontrarozvědky, ani jiné složky StB.
Generálské hodnosti
Vyznamenání
K mému členství v KSČ
"V mládí mě jako každého formovala hlavně moje rodina. Oba rodiče byli členy KSČ, táta byl voják z povolání. Od 14 let jsem byl v uniformě a svou budoucnost jsem viděl ve službě v armádě. Mým snem tehdy bylo stát se elitním výsadkářem. Členství v KSČ jsem vnímal v mém prostředí jako normální věc a nijak jsem to tehdy neřešil.
Dnes vím, že to byla chyba. A lituji toho. Komunistický režim byl zločinný.
Politiku jsem začal víc vnímat až o dost později a až podle reakce režimu na události roku 1989 a s přívalem nových informací jsem získal nový pohled na spoustu věcí. A poučil se z toho.
V posledních víc než 30 letech služby demokratickému státu jasně a v praxi ukazuji, za jakými hodnotami stojím. A nepaušalizuji. Lidi posuzuji podle toho, co kdo skutečně dělal."
- generál Petr Pavel
Pozn: Podporučík Petr Pavel podal přihlášku do KSČ v únoru 1983, členem byl od února 1985 do listopadu 1989.
Generál Pavel zcela transparentně zveřejňuje veškerou dokumentaci Archivu bezpečnostních složek vedenou ke své osobě k nahlédnutí veřejnosti.
Fakta a mýty
Členství Petra Pavla v KSČ a práce pro Vojenské zpravodajství
Petr Pavel byl za komunismu voják z povolání. Mezi roky 1983 a 1988 působil u prostějovských výsadkářů. Konkrétní náplní jeho práce byl hloubkový průzkum, tedy vysazení desítky nebo stovky kilometrů do hloubky sestavy protivníka a vyhledávaní důležitých cílů, jako například velitelská stanoviště nebo odpalovací zařízení řízených střel. Úplně stejným způsobem se připravovali výsadkáři a speciální jednotky tehdejších zemí NATO k nasazení do hloubky území Československa a jiných zemí Varšavské smlouvy.
Organizačně útvar Petra Pavla patřil pod vojenské zpravodajství (tehdy Zpravodajskou správu Generálního štábu). Průzkum i zpravodajství (v otevřené i utajené formě) byly a jsou i dnes standardní součástí každé armády. Úkolem zpravodajců je sbírat informace o vnějším nepříteli, zejména zahraničních armádách. Prostějovští výsadkáři jsou dnes známi jako elitní 601. skupina speciálních sil generála Moravce. Petr Pavel byl velitelem této skupiny v letech 1997 – 1999.
Petr Pavel nikdy nespolupracoval s StB, ani s jí podřízenou vojenskou kontrarozvědkou (VKR). Dokazuje to jeho čisté lustrační osvědčení z roku 1992, a také skutečnost, že opakovaně získal nejvyšší bezpečnostní prověrky v ČR, EU i NATO. Svůj služební spis z Archivu bezpečnostních složek generál Pavel zveřejnil.
Skutečnost, že jako výsadkář organizačně patřil pod vojenské zpravodajství, neboli vojenskou rozvědku, je často zaměňována za práci pro vojenskou kontrarozvědku (VKR). Přitom jde o naprosto odlišné a na sobě nezávislé organizace. Vojenské zpravodajství vždy sbíralo informace o vnějším ohrožení, sloužily k obraně státu a jeho občanů. Kontrarozvědka sbírala mimo jiné informace o lidech ve vlastních řadách, zejména s cílem udržet u moci komunistický režim.
