Když jde do tuhého, musíme pomoci všichni

Čelíme vážné krizi s mimořádnými zdravotními, sociálními a ekonomickými dopady. Řešení nemůžeme nechat jen na státu. Je důležité odložit to, co nás rozděluje, a zaměřit se na konkrétní kroky a cestu z krize.

13. 10. 2020, Praha

Mnozí potřebují pomoc. Ale naštěstí je nás většina, kteří můžeme něčím přispět. Musíme se zamyslet, jak a čím reálně pomoci. Jsem přesvědčen, že síla, potřebná pro překonání této krize, je z velké míry ve využití iniciativy a dobré vůle dobrovolníků.

V krizi dopadající na všechny musíme zapojit a využít kapacity všech složek společnosti. Opřít se jak o individuální občanské dobrovolnictví, tak firemní a expertní. Další týdny budou mimořádně složité. Stát bude potřebovat podporu ve zdravotnictví, v sociálních a asistenčních službách, ve školství.

generál Petr Pavel

Mám informace z krajských dobrovolnických center – mají kapacity, mají ochranné pomůcky, ale počet lidí, kteří se hlásí, je dosud omezený. Podle vývoje situace je přitom zřejmé, že za týden, dva, se systém bez masivnějšího zapojení dobrovolníků již neobejde. 

Je nezbytné, aby vláda bez odkladu vytvořila mechanismus pro zapojení a podporu dobrovolnických kapacit firem, organizací a občanů a také, aby dál motivovala dobrovolníky rozšířením různých pobídek a úlev. Například rozšířenou úhradou sociálních odvodů za dobu, kdy se věnují pomoci nebo odpuštění poplatků za některé veřejné služby, třeba platby za státní školky. 

Zkušenosti z jara i ty současné ukazují, že lidí ochotných nezištně pomáhat budou v příští týdnech tisíce. Stát je ale musí vhodně motivovat, dát jim jasně najevo, že mu na jejich zapojení záleží a vytvořit jim základní předpoklady a podmínky k tomu, aby pomáhat mohli.