Emil Vacík: Na krizi musí být připravena technika i myšlení lidí

Rozhovor s Emilem Vacíkem, profesorem na ekonomické fakultě Západočeské univerzity v Plzni, který přijal pozvání k regionálnímu jednání expertů o dopadech koronavirové epidemie.

16. 7. 2020, Plzeň

Proč jste přijal pozvání k debatě iniciativy Spolu silnější?

Bylo to velice zajímavé především proto, že se tady setkali lidé z různých oblastí, kteří se podíleli organizačně i vlastním nasazením na zvládání krizové situace jak v rámci regionu, tak i v rámci přidružených činností, které byly jejich specializací, jejich oborem.

Rozhovor s prof. Ing. Emilem Vacíkem, Ph.D.

Co si myslíte, že za dobu jarní koronavirové krize bylo dobře zvládnuté?

V první řadě to byl náběh krize. Pokud srovnáváme informace za zahraničí a z různých jiných oblastí, tak tam, kde se otálelo, kde se více diskutovalo, tak tam se objevily mnohem větší problémy, které se následně kumulovaly.

Tady se vše řešilo v prvním sledu. Později samozřejmě problémy přišly také, ale prostředí již pro ně bylo připraveno. To si myslím, že bylo pozitivní.

Kde si myslíte, že je největší prostor pro zlepšení při řešení krize?

Je zapotřebí oddělit dvě roviny. V první řadě je třeba říci, že to, co jsme prodělali, kde jsme se všichni učili, to byla zcela nová situace.

A druhá rovina je ta, jak jsme se z toho poučili, čili ten směr budoucí. A tady myslím, že je to hlavní těžiště toho, co jsme i v rámci dnešní diskuse projednávali. Kdy jsme si říkali vlastní zkušenosti i popisovali problémy zcela otevřeně. A které je zapotřebí nyní přenést právě do té budoucí připravenosti.

Jsem občan a ani já nechci stát stranou

Generál Pavel a skupina expertů se spojili, aby našemu státu pomohli zvládnout případnou další krizi. Na této misi jim každá pomocná ruka přijde vhod. Zapojte se a pomozte jim organizovat různá setkání a další aktivity.




 

I naše firma/organizace může pomoci

Generál se skupinou expertů dávají dohromady zkušenosti z oblasti bezpečnosti, krizového řízení, ochrany obyvatelstva, zdravotnictví, vědy, průmyslu a obchodu, aby analyzovali krizová řízení státní správy i roli byznysu během jarní pandemie. Pokud i vy máte zkušenosti, které s nimi můžete sdílet, napište nám.


 

Je tady celá řada podnětů, kdy něco proběhlo tak, že se věci sice vyřešily, ale s enormním nasazením třeba lidského potenciálu. A toto nasazení by se mohlo minimalizovat, pokud by se přijala relevantní opatření. A to myslím, že by mělo být tím úkolem pro budoucnost a pro nás poučením, že něco jsme zvládli, ale buďme připraveni na to, abychom příště v takovýchto situacích jednali efektivněji a řekněme účinněji.

Co myslíte, že bychom v této chvíli měli řešit jako první?

My se teprve dostáváme do standardního systému žití a standardních procesů. A měl by se v první řadě řešit náběh do tohoto normálu. Tak aby v případě, kdyby došlo, a nikdo nemůže vyloučit, že nedojde třeba na podzim k určitému relapsu, a nikdo neví, jestli to bude ve stejné nebo menší míře, abychom na to bylo připraveni a nemuseli vypínat celoplošně určité složky našeho života.

To znamená, abychom byli připraveni zvládnout tuto záležitost izolovaně. A tady nejde jen o technickou připravenost, ale i o mentální připravenost lidí. I na to je potřeba se připravovat. Může dojít k určitým omezením, buďme na ně připravení, protože omezení mají nějaký svůj smysl a mají také nějaký svůj průběh.

Emil Vacík

Český ekonom. Profesor na Fakultě ekonomické Západočeské univerzity v Plzni, kde je současně proděkanem pro strategii a rozvoj.

#spolusilnejsi