Jaderné zbraně

Vše o problematice a hrozbách použití jaderných zbraní

Jaké jaderné zbraně Rusko má a jaký mají dosah?

Dosah jaderných zbraní, kterými disponuje Rusko, je globální. Není žádné místo na Zemi, které by nebylo v jejich dosahu. Tyto zbraně dělíme do kategorií podle stupňů, tj. na taktické, operační a strategické. Taktické zbraně jsou ty s nejkratším dosahem, operační se středním, strategické střely jsou mezikontinentální. Kromě toho Rusko vyvinulo i zbraně, které mají kromě jaderných hlavic také jaderný pohon, a přestože ještě nejsou masově zavedené do výzbroje ruských ozbrojených sil, mají dokonce schopnost několikrát obletět celou zeměkouli.

Co znamená uvedení ruských jaderných zbraní do nejvyššího stupně pohotovosti?

Určitě to neznamená, že bychom teď měli hledat cestu do nejbližšího protijaderného krytu a zopakovat si z příruček, jak se zachovat v případě jaderného výbuchu. Je to ale významný signál. Prezident Putin cítí, že ztrácí půdu pod nohama a vyhrožuje tím nejhorším, co má ve svém arzenálu. Pro západní země to znamená nezaleknout se takto brutálního nátlaku, brát ho jako výhružku, ale zároveň podniknout veškerá opatření, abychom nezůstali nepřipraveni.

Jak vnímat tuto Putinovu hrozbu?

Tuto hrozbu je třeba brát jako tu nejvyšší formu politického nátlaku, a tak s ní také jednat. Zároveň to vypovídá o samotném Putinovi. Tento člověk bez jakéhokoli skrývání odhalil pravou podstatu svého režimu. Dnes se už v civilizovaném světě asi těžko najde někdo, kdo tohoto politika bude brát vážně a kdo bude ochoten s ním uzavírat jakékoli kompromisy a dohody, protože bude moc dobře vědět, že se mu nedá věřit.

Je vůbec možné sestřelit řízenou jadernou střelu?

Ano, možné to je. Neexistuje však stoprocentní ochrana proti všem vypáleným hlavicím, protože dnešní moderní řízené střely mají většinou hlavic více. Mezikontinentální rakety mají až 10 samostatně naváděných hlavic, moderní ruské prostředky navíc nemají hlavice čistě balistické, ale disponují také určitými formami kluzáku, které dokážou měnit trajektorii a jsou hůře detekovatelné. Obě strany mají v kapacitách přibližně srovnatelné schopnosti, a proto moc dobře vědí, že jedna proti druhé je nemohou v masovém měřítku použít, pokud se nechtějí navzájem zničit.

Doporučujete mít připravené evakuační zavazadlo?

Ono se to týká obecně základní připravenosti na jakoukoli krizi. Každý ví, že výpadek elektrické energie nás může potkat nejenom v souvislosti s válkou, ale například v souvislosti s velkým větrem. Je dobré mít připraveny doma zálohy pro topení, svícení, pro spojení se světem. Pokud si nenabijeme mobilní telefon, je dobré mít alespoň rádio a sadu baterií. Místa, kde se odehrávají pravidelně nějaké katastrofy, jako je třeba v USA, kde přijdou každý rok minimálně 3-4 tornáda, mají už přímo nabalené balíčky na několik dní tak, aby se mohli před tornádem zavřít do sklepů a mít tam všechno co potřebují, než pro ně záchranáři přijdou. Je vždy dobré mít na jednom místě doklady, zásobu peněz a nezbytné věci, které potřebujete pro prvních pár hodin nebo dní přežití v jiném prostředí.

Jaké je riziko poškození zapečetěné elektrárny v Černobylu?

Pokud by došlo k porušení sarkofágu, případě narušení některých ochranných opatření, může dojít k zamoření okolí. Ale tak, jak jsme byli informováni specialisty na jadernou bezpečnost, např. i z našeho SÚJB, je riziko rozsáhlejšího zamoření mimo bezprostřední okolí Černobylu opravdu velmi malé.

Co dělat, kdyby to u nás „bouchlo“? 

Tyto otázky nás zatím nemusí znepokojovat. Tím, že jsme členy NATO, jsme se dostali do skupiny zemí, které mají tak velkou sílu, že si proti nim ani Rusko, zvlášť za této situace, nedovolí podniknout žádnou agresi. Rozhodně neočekávám, že by u nás nebo v kterékoliv jiné zemi NATO mělo něco bouchat. Je samozřejmě dobré sledovat situaci, sledovat opatření, která vyhlašuje naše Ministerstvo vnitra případně Státní úřad pro jadernou bezpečnost, podívat se na postupy a procedury co dělat v krizové situaci, kdyby například na území naší země došlo k teroristickému útoku, což samozřejmě nelze vyloučit.

Jak vypadá ochrana Evropy/NATO proti jaderným zbraním? Existuje nějaký ekvivalent Iron Dome?

Iron Dome je systém protiraketové vzdušné obrany, který zavedl Izrael. Je složen z několika vrstev proti různému druhu ohrožení řízenými střelami. Země NATO mají svoji protiraketovou obranu. Evropa a země NATO mají samozřejmě prostředky k tomu, aby se mohly bránit proti určitému množství řízených střel. Pokud by ale došlo na tu nejhorší variantu, kterou je masivní použití prostředků hromadného ničení, efektivní obrana neexistuje. I proto se hovoří o vzájemném zničení.