NATO

Jakým způsobem může NATO pomoci?

Může NATO aktivně zasáhnout a pomoci?

Opravdu není možné, aby Aliance vstoupila dnes do otevřeného konfliktu s Ruskou federací, protože by to bylo vyhlášením války mezi NATO a Ruskem. Ten konflikt by nabral mnohem většího rozměru, mnohem větších ztrát, navíc s rizikem, že opravdu dojde k použití i těch nejhorších zbraní, takže to je varianta, která je opravdu mimo uvažování a musíme hledat jiné cesty, které by byly dostatečně efektivní než rozpoutat takhle velkou válku, která by přinesla takhle velké utrpení a škody.

Je na místě preventivní úder vůči Rusku?

V žádném případě ne. Preventivní úder může vyústit pouze v masivní odvetu. Určitě by nevedl k žádnému odrazení Ruska od dalších operací, jenom by došlo k tomu, co si asi nikdo nepřeje, a to je velký konflikt mezi NATO a Ruskem. I když se mnoha lidem může to, co se dnes děje, zdát nedostatečné, i když mnoho lidí může vnímat, že by se NATO mělo více zapojit, že by mělo bojovat po boku Ukrajiny, je potřeba mít na paměti, že v této situaci není žádné ideální nebo dobré řešení.

Proč NATO nepůjčí Ukrajině veškerou vojenskou techniku, když nechce poslat vojáky?

Určitě zde byly snahy Ukrajině hodně pomoci, na druhou stranu byly také velké obavy, aby opatření, která jsou ve vztahu k Ukrajině podnikána, nebyla vnímána Ruskem jako záminka právě pro eskalaci napětí. Teď se ukazuje, ale to bohužel vidíme až teď, že prezident Putin by si mohl vytvořit záminku i z jednoho jediného vojáka, který by tam byl jako poradce, nebo třeba z bojové techniky. On si v podstatě tu záminku dokázal vyrobit z čehokoliv, viděli jsme jakým velice tvořivým způsobem si vytvořil historickou oporu pro svoje argumenty, takže pro vytvoření záminky pro to, aby na tu Ukrajinu mohl intervenovat, by nakonec byla jakákoliv forma pomoci. Ale to vidíme bohužel až dnes. Pravdou je, že v těch posledních měsících, kdy už ta situace asi opravdu směřovala k tomu, že pravděpodobnost intervence je vysoká, tak jsme mohli Ukrajině opravdu pomoci více. Na druhou stranu, s dodáním vysoce sofistikovaných systémů je také spojen výcvik obsluh, protože není možné předat například raketový systém tak jako zbraň – z ruky do ruky, ukázat na spoušť a odejít. Tam je potřeba školení posádek, je tam potřeba zacvičení, a to nějakou dobu trvá. Takže takové věci se opravdu nedají řešit na poslední chvíli, musí být připravované dlouhodobě.

Nehodilo by nás NATO přes palubu jako Spojenci v roce 1938, když dodnes nesplňujeme podmínku NATO na 2 % HDP vynaložené na armádu?

Situace roku 1938 a dnešní situace ve vztahu k nám je diametrálně odlišná. V roce 1938 jsme nebyli součástí mnohonárodního uskupení, jehož smluvním podepsaným článkem by byla dohoda o společné obraně. Právě na základě výsledků druhé světové války vznikla Washingtonská smlouva, která jasně specifikovala podmínky partnerského vztahu, včetně záruky „jeden za všechny, všichni za jednoho“. V průběhu více než 70 let existence Aliance byly všechny členské státy mnohokrát ujištěny o tom, že tento článek platí. Aliance opravdu nefunguje na principu, že když někdo platí 2 % HDP, bude chráněn, když neplatí, tak nebude.

Co si myslíte o zřízení bezletové zóny nad Ukrajinou?

Bezletová zóna nad Ukrajinou je logickým důsledkem bojů, které tam probíhají, protože v okamžiku, kdy ve vzdušném prostoru probíhají letecké operace, kdy každý stroj ve vzduchu může být potenciálním útočníkem, může velice snadno dojít k záměně civilního a vojenského letounu. Je proto naprosto přirozené, že jedním z prvních opatření, které se po zahájení konfliktu uskuteční, je uzavření letového prostoru a bezletové zóny, protože by to vyloženě ohrožovalo jakýkoliv provoz. Pokud by se jednalo o bezletovou zónu následně, po ukončení konfliktu, tak je to zase spíš opatření na stabilizaci situace, protože cokoliv se hýbe ve vzduchu, může být nějakým rizikovým faktorem, takže pro takovou situaci se pak vytvoří bezletová zóna. 

Proč NATO nepodporuje Ukrajinu drony a střelami s plochou dráhou letu?

Vzhledem k tomu, že Ukrajina není členem NATO, jí státy Aliance nemohou poskytnout přímou vojenskou pomoc, protože by tím vstoupily do konfliktu s Ruskem. Použití řízených střel, střel s plochou dráhou letu z území kteréhokoliv státu Aliance by bylo aktem války proti Rusku a Rusko by v tom případě bez jakéhokoliv váhání použilo stejné, ne-li silnější prostředky jako odvetu, čímž by se opravdu situace dostala do toho stádia války mezi Ruskem a NATO. Byl by to skutečně důvod, na který by Rusko mohlo reagovat a mohlo by říct, že reagovalo v souladu s mezinárodním právem, protože by to bylo napadení, které vyšlo ze strany zemí Aliance, které nejsou s Ruskem ve válečném vztahu.

Nemůže si Putin vyložit přesun defenzivních jednotek na východ Aliance jako chystající se útok a vyprovokovat ho k nějakému neuváženému jednání? Je toto riziko zvažováno?

Spousta věcí, co se „měla udělat jinak“, se dnes říká snadno, když už máme několik dní otevřené intervence. Faktem však zůstává, že z aktuální situace musíme vyvodit alespoň zkušenost do budoucna a nebrat si příliš velké servítky a ohledy na to, jak se „na to bude Rusko dívat“, pokud budeme jednat v souladu s právem, pokud budeme jednat na vlastním teritoriu, a navíc budeme jednat proporčně ve vztahu chování Ruska. V tu chvíli to není nic, co bychom si neobhájili, nic, co by neobstálo před mezinárodním míněním, ale hlavně se budeme chovat způsobem, kterému Rusko rozumí, to znamená sebevědomě a s jasnými pozicemi. Tím pádem budeme vojenská opatření doprovázet s vůlí jednat a budeme mít jasno v argumentech s Ruskem. Myslím, že to je způsob jednání, kterému Rusko rozumí a jestli se k němu neodhlodáme, tak potom čelíme tomu, že si z nás prezident Putin v podstatě bude dělat legraci.

Neměli bychom zakročit dřív, než Putin rozpoutá válku s NATO?

Pokud bychom zakročili dřív, dostali bychom se do kategorie tzv. „prvního úderu“. I když to z běžné logiky věci vypadá, že ten, kdo udeří první, má velkou šanci na výhru, v mezinárodních konfliktech je ten, kdo udeří první, právem označen za agresora. Snažíme se navzájem vyvažovat svoje síly, ale nikdy nebýt tím, kdo zahájí agresivní akci, protože na toho potom padá veškerá odpovědnost. Země NATO nepočítají s tím, že by měly zahajovat jakýkoli konflikt, ale jsou připraveny na jakýkoli konflikt velice rychle reagovat.

Je NATO schopno rychlé reakce?

Je. NATO má procedury, které se týkají i těch nejvyšších stupňů ohrožení a na každý z nich je připraven scénář. Každý scénář je rozpracován do těch nejmenších detailů a není nutné pro každý z nich shánět všech 30 členských zemí, aby se jednomyslně shodly, protože všechny tyto scénáře jsou již předjednané a předběžně schválené. Nastane-li situace například s odpálením řízené střely, pak je mezi odpálením a dopadem maximálně 20-25 minut, u některých pouze jednotky minut. V takovém případě by nebylo možné svolávat jednání o tom, jestli máme nebo nemáme zasáhnout. Procedury jsou navíc pravidelně procvičovány a ověřovány. Předpokládám, že po hrozbě Putina dojde k prověrce systémů, abychom si byli jisti, že jsou plně funkční.

Pokud by se ruské armádě při operacích na Ukrajině povedlo ojediněle nebo nechtěně zasáhnout území členského státu, jak by na to NATO reagovalo?

V tomto případě je opravdu zapotřebí vždycky hodnotit konkrétní incident. Pokud by byla bojová činnost vedena opravdu v blízkosti hranic Aliance, tak by si jak ruská armáda, tak i spolupracující, třeba běloruská armáda, dávala veliký pozor, aby nedošlo k zasažení zemí NATO, protože ví, že by to bylo považováno za agresivní akt. Rusko si je moc dobře vědomo toho, že je něco jiného napadnout Ukrajinu a je něco jiného pustit se do boje s celým NATO. Oni moc dobře ví, že jsou schopni vést maximálně jednu válku a ta druhá by už pro ně byla zničující, takže si na to dají opravdu veliký pozor.

Proč se NATO nebo USA nemá k vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou?

V době, kdy ruská armáda z velké části ovládá ukrajinský vzdušný prostor, by takové vynucení znamenalo jít do otevřeného střetu s Ruskem. Vstup zemí NATO, ať už jednotlivě nebo jako celku do konfliktu po boku ukrajinské armády, by znamenal de facto vstup do války s Ruskem. Uplatnění, nebo vynucení bezletové zóny nad Ukrajinou by mělo úplně stejný efekt. Přineslo by to mnohem větší riziko, že konflikt přeroste do nekontrolovatelných rozměrů.

Existuje možnost vyslání mírotvorných spojených jednotek alespoň na západní část Ukrajiny?

Možné to samozřejmě je, ale pouze v případě, že bude dosaženo příměří a zastavení bojů. Není možné posílat jakoukoliv stabilizační nebo mírovou misi do prostoru, kde se vede bojová činnost. V okamžiku, kdy budou obě strany souhlasit se zastavením bojů, je možné začít uvažovat o mírové nebo stabilizační misi, ať už by byla pod hlavičkou EU nebo Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Ale to je dnes ještě opravdu daleko. Dokud neskončí konflikt, tak o žádné takové misi nemůže být řeč.

Existuje nějaká možnost dočasně vystoupit z NATO nebo jednat v rámci obrany hranic V4 a začít částečně mobilizovat?

Co by tím kdo získal? Vystoupit z NATO znamená zbavit se ochrany. To by asi dnes nikdo soudný neudělal, zvlášť v době, kdy většina států cítí rostoucí ohrožení, a naopak se dožaduje větších záruk ze strany NATO, že jim bude poskytnuta co největší podpora. V4 není vojenským uskupením.

Petr Pavel

Armádní generál ve výslužbě, bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky a předseda vojenského výboru NATO. Dnes se věnuje přednáškám a besedám s občany a s cílem dále pomáhat posilovat českou společnost, aby byla soudržná a nerozdělovali ji vnitřní konflikty, založil spolek Pro bezpečnou budoucnost.

#spolusilnejsi